Výzva “Plastic free July” je globální hnutí, díky kterému se stal měsíc červenec – měsícem bez plastu. Tento nápad vznikl v Austrálii v roce 2011 a má jednoduchý cíl – zredukovat během této doby co nejvíce plastů. Neoddělitelnou součástí je šíření povědomí o množství plastu, které každý den vyprodukujeme a o možnostech, jak věci dělat jinak.
Je to výzva pro nás všechny, abychom uchopili život do vlastních rukou a změnili věci k lepšímu. Protože současná situace je alarmující a dlouhodobě neudržitelná.
Alexander Parkers v roce 1862 představil první plast a od té doby lidstvo vyprodukovalo více než 8,3 miliardy tun plastu. Polovinu toho jen za posledních 15 let! A většina z toho – 6,3 miliard se stala odpadem. Takové množství plastového odpadu pokryje plochu o rozloze Argentiny do výšky 20cm. Množství, které je recyklováno, je nepatrné.
Snad ještě děsivější než údaje o doposud vyprodukovaném plastovém odpadu je trend, jakým se každoročně navyšuje produkce plastů. V roce 1950 byla roční produkce okolo 2 milionů tun ročně, dnes je to více než 400 milionů tun ročně. Pokud se stávající trend nezmění, skončí do roku 2050 na skládkách nebo v přírodě dalších 12 miliard tun plastů.
Do oceánu se dostává 8 – 12 milionů tun plastů ročně. To mimo jiné znamená, že při nezměněném tempu může být do 20 let více plastů než ryb. Větší kusy plastů jsou náchylnější k fotodegradaci a poměrně rychle se rozpadají na menší částečky, až se z nich stanou mikroplasty. Čím větší hustotu plasty mají, tím více se potopí. Nejnovější výzkumy dokonce ukazují, že pod hladinou je již 4x více umělohmotných částic, než na povrchu. Kvůli plastovému znečištění hynou ročně statisíce mořských savců, želv a dalších živočichů. Zvláště nebezpečné jsou plasty pro mořské ptáky, nacházíme je ve střevech až devadesáti procent z nich.
I děti se dnes už pravděpodobně rodí s mikroplasty pocházejícími z naší vody, potravin a vzduchu. Tým italských porodníků a gynekologů z římské nemocnice San Giovanni Calibita nalezl mikročástice plastů přímo v placentách a to je velmi znepokojivé zjištění. Další takový znepokojivý fakt je, že při pouhé sterilizaci kojenecké lahve se uvolní denně miliony částic mikroplastů a to i do dětské výživy.
Zdravotní dopady mikroplastů na lidské tělo jsou předmětem výzkumu, a mnoho o nich zatím nevíme. Vědci se ale domnívají, že do našeho těla přinášejí chemické látky, které mohou způsobit dlouhodobé poškození, nebo podráždit imunitní systém. Navíc mohou fungovat jako nosiče látek, které naruší endokrinní systém. Mikroplasty jsou totiž dost malé na to, aby je v těle mohl roznášet krevní oběh.
Prvním důležitým krokem je začít myslet jinak. Vystoupit z komfortní zóny, podívat se na věci z širší perspektivy a uvědomit si fakta.
To, že budeme dělat věci jinak nám může přinést velké množství výhod. Protože hledáním alternativních řešení zjistíme, že produkty vyhovující kritériu „bezplastu“ jsou velmi často přírodní, netoxické a lehce odbouratelné. Mikroplasty totiž nejsou jediný problém dnešní doby. Zneklidňující je také množství toxinů, kterým jsme se sami zaplavili. Existuje nespočetné množství kosmetických produktů, úklidových a čistící prostředků, hygienických potřeb, avšak často jsou to jen chemické koktejly.
V tomto článku si postupně ukážeme tipy, jak dělat věci jinak v konkrétních oblastech našeho života.
→ Kdo je připraven, není překvapen. Díky naší připravenosti se můžeme vyhnout situacím, kdybychom jinak byli nuceni využít jednorázové plasty. Je fajn si vytvořit svůj vlastní „zero-waste kit“, který si můžete vzít s sebou kamkoli půjdete. Může obsahovat například nerezové či bambusové brčko, starší příbory, nebo ty dřevěné. Může k němu patřit i nerezová láhev či cestovní hrnek. To už záleží jen na vás a na tom, co rádi děláte. Na festivalu využijete například kelímek z nerezu.
→ Vyhýbat se zpracovaným potravinám. Tento tip nám nejenže pomůže omezit plasty, ale také může radikálně prospět našemu zdraví. Spoustu potravin či polotovarů si můžeme připravit sami doma. Ušetříme čas, peníze a navíc přesně víme, co jíme. Mezi ně patří například: domácí pomazánky, rostlinná mléka, raw marmeláda, jogurty, brambůrky, i ty z luštěnin, různé svačiny na cesty – ovesné vločky přes noc, datlové tyčinky atd… Můžete zamrazit uvařené luštěniny, syrové karbanátky, nugetky či noky, dýňové pyré…
→ Spotřební myšlení. Je fajn se zamyslet se nad tím, než něco koupíme. Pomůže nám v tom jednoduchá pyramida, podle které můžeme postupovat.
→ Sklo je jedním z nejstarších obalových materiálů, které lidstvo provází už od starověku. Výroba skla je energeticky náročný proces, ale jeho recyklací se dá ušetřit až 90% energie. Je to významná surovina, která se dá velmi dobře recyklovat (téměř do nekonečna). Ale aby to bylo možné, je potřeba tomu trochu dopomoci a to například správným tříděním.
Než tyto úžasné obalové materiály vyhodíme, můžeme je raději znovu použít a to na mnoho způsobů! Například jako sklenice na pití, pro uskladnění potravin, jako cestovní nádoba na svačinu, jako vázy, na DIY produkty, jako organizér…
→ Obalové materiály z plastu, které se dají znovu využít. Plastový rozprašovač můžete využít na spoustu způsobů, na domácí čistič, na rostliny. Kyblíky či misky z plastu jako květináče. Malé plastové obaly například z desinfekčního gelu na ruce můžete vymýt a použít jako cestovní balení. V pevných uzavíratelných pytlíčcích můžete zmražovat…
Malé nádobky z krémů či jiných přípravků můžete použít znovu, naplnit je třeba svými domácími produkty. Než vyhodíte staré kartáče, nebo zubní kartáčky, můžete je použít na čištění něčeho jiného.
→ Zapomeňte na jednorázové plastové tašky a sáčky. Lepší alternativou jsou látkové tašky. Sáčky lze nahradit krásnými pytlíky z upcyklovaných záclon. Bavlněné či lněné pytlíčky různých velikostí se hodí mít na pečivo či svačinu.
→ Využijte možností nakupování bez obalu. Zde máte možnost využít nepotřebné sklenice či jakékoli jiné vlastní nádoby.
→ Když nemáme možnost něco sehnat bez obalu, je možnost si suroviny koupit ve velkém balení. V dnešní době plastové prostě někdy nemůžeme koupit produkt bez plastu, a proto se snažme být vědomí a dělat kompromisy. Raději jeden velký plastový obal, který se dá dále využít, než mnoho malých, které vyhodím.
→ Využijte možnost kupování produktů ve skle. Sklenice můžete potom znovu využít.
V ČR se ročně spotřebuje přes 80.000 tun chemických čistících a úklidových prostředků. U více než 90% všech chemických látek, které jsou dnes dostupné na evropském trhu, nebyl nikdy řádně zjišťován jejich vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Navíc běžné úklidové prostředky na chemické bázi jsou v našich domovech těmi nejtoxičtějšími látkami. Dostáváme je do sebe dotykem i dechem. Hromadí se v nás, protože ne se všemi si naše tělo dokáže poradit.
→ Spoustu těchto chemických toxických přípravku v domácnosti na čištění a úklid můžeme nahradit jedlou sodou a octem. Mají totiž fantastické vlastnosti a přitom nezatěžují přírodu. Lze je koupit bez obalu a mají mnoho dalších využití, nejen na úklid.
→ Na mytí nádobí můžeme využít tuhé mýdlo, například kokosové či marseilské, které perfektně odmašťuje a vydrží dlouho. K tomu krásné dřevěné kartáče s přírodními štětinami, kterých je na výběr mnoho druhů, například na lahve, na zeleninu, drátěnky z kokosových vláken, popřípadě staré zubní kartáčky na drobné věci.
→ Kdo používá myčku na nádobí, může už i v běžné drogerii sáhnout po ekologičtějších mycích tabletách v biodegradabilním balení. Sůl i leštidlo seženete dnes i bez obalu.
→ Místo jednorázových papírových utěrek lze používat pratelné látkové utěrky.
→ Praní prádla může být non toxic a bez plastu. Prací gel či prášek si můžete jednoduše doma vyrobit. Můžete použít surové mýdlové ořechy, popřípadě využít možnost stáčeného pracího gelu. Na skvrny pořiďte olivové mýdlo a na bílé prádlo bělící prášek, jak jinak, než bez obalu. (Stáčenou drogerii nabízí u nás například zmíněná značka Tierra Verde) Aviváž buď stáčenou a nebo využijte ocet, který změkčuje a zachovává barvy. Je fajn využít i prací pytlíky proti uvolňování mikroplastů a dát přednost dřevěným kolíčkům před plastovými.
→ Ekologická alternativa ke klasickým „sprcháčům“ je stáčený sprchový gel, například od české značky Tierra Verde. Nebo si můžete vybrat z celé řady unikátních tuhých tělových mýdel.
→ Spoustu produktů si můžeme vyrobit jednoduše sami doma. Například: tělový peeling z kávy, šlehané tělové máslo, desinfekční olej, masážní olej, repelent, tělový sprej, opalovací krém, deodorant a mnoho dalších…
→ Vyměnit jednorázové žiletky můžeme za klasický kovový holící strojek, popřípadě je k dostání i holící strojek z recyklovaného plastu s vyměnitelnou hlavicí. Výhodný je i elektrický holící strojek, nejlépe kvalitní, multifunkční, co vydrží dlouho. Holící pěnu můžeme nahradit tuhým mýdlem na holení.
→ Co se týká vlasové péče, na trhu se objevuje stále více tuhých šampónů i kondicionérů. Díky tomu je snažší najít alternativu, která vám bude vyhovovat. Na internetu naleznete mnoho tipů na NoPoo metodu, kdy místo šampónu můžete využít například jíl, mouku či indické bylinné směsi.
→ Za ekologické varianty produktů vám vaše pleť poděkuje. Většinou jsou přírodního složení a respektují tak citlivé pH naší kůže.
→ Menstruační pomůcky, používáme je pár dní v měsíci a přitom jejich správný výběr je mimořádně důležitý pro ženské zdraví. Konvenční jednorázové hygienické potřeby nejsou dobré pro naše zdraví, ale ani pro naší planetu. Naštěstí existuje hned několik řešení.
→ Fast fashion“ je celosvětový problém. Na rychlo šité oblečení, které dlouho nevydrží.
→ Mezi další možnosti, jak šetřit naší planetu je přidávat věci do domácnosti vědomě. Pokud sháníte například podložku na jógu, skvělé jsou korkové jógamatky z přírodního kaučuku. Lze k nim sehnat i ekologické příslušenství, jako korkové bloky. Místo sáčků na svačinu lze použít voskované ubrousky…
→ Významný vliv na životní prostředí má také strava, kterou jíme a potraviny, které si vybíráme. Zkuste zařadit do svého jídelníčku více celistvých potravin a poděkuje vám i vaše tělo. Pro inspiraci si můžete stáhnout eBook zdarma s mými oblíbenými recepty.
Zatím jediným a nevyhnutelným řešením je omezení spotřeby plastů, především těch jednorázových, které nám během několika desítek sekund projdou rukama a stávají se odpadem. Každou minutu se na světě vyprodukuje milion PET lahví. Skutečně je všechny potřebujeme? Musíme jíst jídlo plastovou lžičkou, vyrobenou na druhém konci planety? Jednorázové plasty a obaly představují čtyřicet procent veškerého plastového odpadu.
Zkuste se vy sami zamyslet nad tím, co konkrétně ve vašem životě můžete udělat jinak.
Nemusíte hned měnit celý svět. Stačí začít u sebe. Malými kroky, každý den.