Andrea Tomčalová

 

  • Mou vášní je plnohodnotná rostlinná strava a její vliv na  životy nás všech.
  • Dávám lidem návody, jak uspokojit své chuťové pohárky a zároveň podpořit své celkové zdraví.
  • Ukazuji tak lidem cestu k vědomému stravování a životu.

Dnes jsem vděčná, že:

  • mám jasno v tom co jím a proč to jím
  • rozumím tomu, jaký na mě má vliv strava
  • pro přípravu jídla využívám primárně přírodní suroviny
  • vím, po čem sáhnout
  • umím uspokojit své chuťové pohárky, aniž bych jednala na úkor svého zdraví

Jak to ale celé začalo?

Když jsem se v roce 2016 rozhodla být vegankou, velice brzy jsem přišla na to, že vůbec nevím, co dělat. Uvědomila jsem si že nevím, co mám jíst. Vlastně jsem ani jsem netušila, co to bude obnášet.

 Vypadalo to asi tak, že jsem prostě nejedla živočišné produkty a přidala trochu salátu. Jelikož jsem nevěděla, co na chleba, byla jsem tehdy spíš vegetariánkou. 

 

Nedokázala jsem si svůj život představit bez cukru a výrobků z bílé pšeničné mouky.

Zachraňovalo mě pečivo, pomazánky a obyč těstoviny. A hlavně sladké!  Rostlinných alternativ tehdy moc nebylo. I když jsem milovala zeleninu, nevěděla jsem, co sní? Běžně jsem používala pouze pár druhů. A kromě banánů jsem ovoce jedla jen párkrát týdně. 

Můj životní styl nebyl zdravý.

A ani jsem to netušila. Stravovala jsem se konvenčně, pouze bez živočišných produktů. Žila jsem tak, jak jsem se naučila, v jaksi fungujícím stavu, nestěžujíce si na běžné zdravotní problémy, kterými přece trpí každý, žejo. To je “normální”. Bolest kloubů, nedostatek energie, nadvláda chutí, emoční horská dráha, vracející se záněty, úzkosti či deprese.

Věděla jsem, že chci a potřebuji něco změnit, nevěděla jsem ale co.
Co mám vlastně jíst? Byla jsem zoufalá.
Vše, na co jsem byla zvyklá, bylo najednou jinak.

Bloudila jsem v obchodech, nevěděla jsem co koupit, co uvařit.

Zjistila jsem, že existuje vlastně spousta plnohodnotných potravin, ale nevěděla jsem, jak je použít. Jak udělat z pohanky, čočky, nebo lilku chutné jídlo? Neměla jsem zdání, kolik různých obilovin a pseudoobilovin existuje. A neměla jsem zdaní ani o mnoha dalších možnostěch.

Se svým zdravotním stavem a neuspokojivým jídelníčkem jsem se však nespokojila.

Začala jsem hledat informace a spojitosti. Nešlo mi pouze o veganství, ale o plnohodnotnou rostlinnou stravu. O vliv na zdraví. O to, jak se po jídle a celý den cítím.

Nestačily mi jen informace v češtině, hledala jsem I v mnoha anglických zdrojích. Inspirovala jsem se lidmi po celém světě, které pojila stejná myšlenka a kteří stejně jako já, chtěli od jídla víc.

Strava není pouze chuť, která nás uspokojí.

Jsou to informace, které nás ovlivní.

Ujasnila jsem si hodnoty, které by má strava měla splňovat. A pak jsem si uvědomila, že pokud se tím chci řídit, musím spoustu věcí vyzkoušet, změnit a dělat jinak

Každý pád následoval nový nápad.

Překopala jsem své stravovací návyky a díky tomu jsem dala nejen svému tělu, ale i chuťovým pohárkům přesně to, po čem toužily.

Začala jsem přetvářet recepty a zkoušet alternativy. Naučila jsem se použít přírodní nezpracované suroviny tak, aby chutnaly skvěle a uspokojily tělo. Vzala jsem zodpovědnost za sebe do svých rukou

V průběhu mé cesty, se stalo vaření a tvoření receptů mým obrovským koníčkem.

Z přípravy jídla se stala zábava a láskyplná činnost. Díky zjednodušení a změně svého jídelníčku, jsem už nemusela trávit hodiny u plotny. Tvorba nových receptů mě pohltila a já jsem s radostí připravovala jídlo I pro druhé.

Díky tomu jsem si uvědomila, že člověk nejlépe změní názor po pozitivní zkušenosti.

A tak jsem se rozhodla podělit se se všemi, jak jednoduše zařadit do jídelníčku plnohodnotné rostlinné potraviny.

Aby vaše cesta byla méně trnitá a aby každý, kdo tápe věděl, po čem může sáhnout. Jak své tělo i život obohatit.

Stačí ochutnat a zjistíte, že rostlinná strava není žádná dieta.