Nikdy jsem na tím nepřemýšlela. Žila jsem obyčejný život, dokud se kvalita mého života nezačala postupně zhoršovat. Nic hrozného, řekla by si většina lidí. A já taky. Ale i když jsem stále mohla fungovat, nenápadné malé problémy mě začaly otravovat víc a víc. Nekonečně se opakující záněty močáku, zahlenění, střevní problémy a další „drobnosti“ . Navíc neschopnost hubnout a psychické problémy, jako únava, úzkosti, kolísání hladiny cukru a to vše vyvrcholilo v silnou závislost na cukru, kterou jsem si jen tak nepřiznala a neuvědomila.

Chtěla jsem se cítit lépe. Rozhodla jsem se s tím něco udělat. Od té doby se věnuji studiu celkového zdraví, prospívání, výživy a kvality života. Zkoumala a zkoušela jsem různé alternativy, možnosti, jak se závislosti na cukru a s tím souvisejících problémů zbavit. Ze začátku neúspěšně, ale nakonec jsem to pochopila!

Dá se jíst i zdravě a přitom uspokojit své chuťové pohárky. Není to o odříkání, ale o rovnováze. Ohledně cukru se toho dá napsat spousta. Co je to cukr, Jak funguje v těle, jaké jsou druhy dle chemického složení a vlivu, jak pracovat se závislostí na cukr, jaký má cukr vliv na zdraví, atd. Ale to by byl článek velmi zdlouhavý, proto se těmto tématům budu věnovat třeba příště.

Dnes se zaměříme hlavně na porovnání druhů cukrů a jaké máme možnosti. V tomto článku bych chtěla také odpovědět na otázku: „ Je kokosový cukr lepší než bílý rafinovaný?“

Při výběru sladidel je důležité porozumět jejich vlastnostem a vlivu na zdraví.

Jaké máme možnosti slazení?

V dnešní době u nás máme možnosti veliké. Ano, bílý rafinovaný cukr je stále hojně využívaný, ale také jste určitě zaznamenali (a možná i používáte) existenci různých jiných přírodních sladidel.

Co vás napadne jako první? Mě můj oblíbený cukr kokosový, nebo datle, datlová pasta, javorový sirup, čekankový, agávový, kokosový, a tak dále.

Jdeme se podívat blíže na tyto možnosti a jejich porovnání. Hodnotím sladidla hlavně dle glykemického indexu (o tom, co to je glykemický index si můžete přečíst zde), jednoduše se dá říct, že čím nižší GI, tím lepší pro nás. Hodnotím ale také podle výživových hodnot, zpracování, použití chemie i dle ekologie.

1. Bílý cukr (řepný cukr):

• Zpracování: Silně průmyslově zpracovaný, zbavený všech přírodních živin.​
• Glykemický index (GI): Přibližně 70, což znamená rychlý nárůst hladiny cukru v krvi.​
• Nutriční hodnota: Poskytuje pouze „prázdné kalorie“ bez vitamínů a minerálů.

2. Kokosový cukr:

• Zpracování: Méně zpracovaný, získává se z mízy květů kokosové palmy.​
• Glykemický index: Uvádí se v rozmezí 35–54, což je nižší než u bílého cukru, ale hodnoty se mohou lišit.​
• Nutriční hodnota: Obsahuje malé množství minerálů jako draslík, zinek, železo a vápník, dále inulin, druh vlákniny s probiotickými účinky.

3. Agávový sirup:

• Zpracování: Vyrábí se z rostliny agáve, během zpracování dochází k rozkladu fruktanů na fruktózu.
• Glykemický index: Nízký, díky vysokému obsahu fruktózy 25.

• Nutriční hodnota: Obsahuje až 90 % fruktózy, což může při nadměrné konzumaci vést k metabolickým problémům, jako je inzulinová rezistence nebo hromadění tuku v játrech.

• Poznámka: Navzdory nízkému GI může vysoký obsah fruktózy negativně ovlivnit zdraví, proto se jeho konzumace nedoporučuje ve velkém množství.​

4. Javorový sirup

• Zpracování: Minimálně zpracovaný přírodní produkt. Získává se odpařením šťávy z javorových stromů, přičemž proces zpracování zahrnuje jen malé chemické úpravy pro odstranění nečistot.
• Glykemický index (GI): 54 (podobně, jako med)
• Nutriční hodnota: Obsahuje určité množství minerálů, jako je vápník, mangan, draslík, a antioxidanty.
• Poznámka: Při střídmé konzumaci může být javorový sirup lepší alternativou k bílému cukru díky nižšímu glykemickému indexu a nutričním benefitům.

5. Med

• Zpracování: Minimálně zpracovaný přírodní produkt. Med se získává z nektaru květů, který včely přetvářejí na med v úlu. Zpracování zahrnuje pouze jemné filtrování a případně pasterizaci, aby se odstranily nečistoty.
• Glykemický index (GI): 55 (podobně jako javorový sirup, nižší než bílý cukr).
• Nutriční hodnota: Med obsahuje minerály (vápník, draslík, hořčík), vitamíny (B-vitamíny, vitamín C) a antioxidanty (zejména polyfenoly a flavonoidy). Tyto složky mají pozitivní účinky na zdraví, například podporu imunitního systému.

6. Čekankový sirup

• Zpracování: Čekankový sirup se získává z kořenů čekanky, které se vaří a zpracovávají do sirupu. Tento proces je poměrně jednoduchý, většinou zahrnuje vaření kořenů a jejich redukci do sirupové formy. Některé varianty mohou obsahovat další přírodní složky, ale celkově je proces velmi přírodní.
• Glykemický index (GI): 15 (velmi nízký)
• Nutriční hodnota: Čekankový sirup obsahuje inulin, což je prebiotická vláknina, která může podporovat zdraví střev, zlepšovat trávení a pomáhat regulovat hladinu cukru v krvi. Také poskytuje určité množství minerálů, jako je draslík a vápník.
• Poznámka: Některé komerčně dostupné čekankové sirupy mohou být smíchané s jinými sladidly, jako je maltodextrin nebo cukr, aby se snížily náklady nebo zlepšila chuť. Je to pro to, že čekankový sirup sám o sobě moc sladký není a myslím, že uspokojí málokoho.

7. Datlový sirup, datle, datlová pasta

• Zpracování: Datlový sirup se vyrábí z datlí, které se vaří a extrahují do sladké sirupové formy.
• Glykemický index (GI): Relativně nízký, kolem 40–50
• Nutriční hodnota: Obsahuje minerály jako je draslík, hořčík, vápník a vitamíny skupiny B.

8. Přírodní třtinový cukr

• Zpracování: Jde o cukr získaný z cukrové třtiny, který nebyl bělený ani zcela rafinovaný. Má světle hnědou až tmavší barvu díky přirozenému obsahu melasy.

• Glykemický index (GI): podobný jako bílý cukr (65–70).

• Nutriční hodnota: Oproti bílému cukru má jen minimálně vyšší nutriční hodnotu, která ale nevyváží jeho účinky na hladinu cukru v krvi.

9. Stévie

• Zpracování: Přírodní sladidlo získávané z listů rostliny Stevia rebaudiana. Existují různé formy – od sušených listů přes prášek až po vysoce zpracované extrakty (nejčastěji se používají v potravinářství).
• Glykemický index: 0 – stévie nezvyšuje hladinu krevního cukru, využíváno diabetiky nebo při nízkosacharidové stravě.
• Nutriční hodnota: Prakticky žádné kalorie ani živiny ve zpracované podobě.
• Chuť a použití: Výrazně sladší než cukr (až 200–300× u extraktů). Může mít nahořklou nebo lékořicovou pachuť, zejména v levnějších nebo nekvalitních formách.
• Poznámka: Stévie se považuje za bezpečnou, ale stejně jako u jiných nekalorických sladidel je dobré zohlednit i celostní pohled na tělo a metabolismus. Při konzumaci sladké chuti (například stévie) dostává mozek a trávicí systém signál, že přichází cukr – tělo se připravuje na zpracování energie: zvyšuje se sekrece inzulinu, aktivuje se trávení, mění se hormonální reakce. Pokud ale „sladkost“ není doprovázena reálným přísunem glukózy, může docházet k narušení vnímání hladu, chuti a sytosti, což může vést k větší touze po jídle nebo sladkém později. Podle některých studií může ovlivňovat celkovou metabolickou odpověď a mikrobiom.

Pojďme si to shrnout v srovnávací tabulce:

Ekologická stopa sladidel

Nad sladidly je dobré přemýšlet nejen jako nad tím, co dáváme do sebe, ale i nad tím, co to dělá se světem kolem nás. Tady je stručný ekologický přehled:

• Nejekologičtější sladidla: lokální med, datlová pasta
• Udržitelná, ale dovážená:
  • kokosový cukr (strom se neporáží, sklizeň je šetrná),
  • javorový sirup (sběr mízy bez kácení, ale často dovoz z Kanady)
• Zátěž pro planetu:
  • bílý cukr (intenzivní monokultury, pesticidy i glyfosfát – zatěžuje přírodu, odlesňování),
  • agávový sirup (vysoká spotřeba vody, industrializovaná produkce)

Chuť na sladké – co nám tělo říká

Sladké je přirozenou součástí života. Ale někdy je touha po sladkém signálem, že něco chybí –⁠ nejen v jídle, ale i v emocích.

Chuť na sladké může značit:

• Nedostatek hořčíku
• Nízký příjem bílkovin
• Únavu nebo stres
• Emoční nerovnováhu – potřeba útěchy, radosti, bezpečí

Naše tělo není hloupé a chuť na sladké je normální. Je ale dobré, abychom si byli vědomi sami sebe, co se děje v našem těle a životě. Já sama mám někdy chuť na sladké, ale snažím se poznat, kdy mám hlad, kdy jen málo bílkovin (zvědomím si, co a kdy jsem naposledy jedla) a pak se snažím uspokojit chutě co nejzdravěji. Není problém si sem tam dát něco „klasického“ sladkého a dobrého. Problém je, když není rovnováha, když tomuto propadáme často, když nepozorujeme sami sebe.

Pokud máme chuť na sladké, je důležité se na chvíli zastavit a zamyslet se, co naše tělo skutečně potřebuje. Místo toho, abychom sahali po sladkostech, můžeme se zaměřit na vyvážený přísun živin, které nám tělo žádá

-> Přečtěte si také článek „V zajetí jídla“, který jsem na téma chutí a emocí napsala.

Různá sladidla na různé věci

Já mám doma sladidel několik druhů. Do čaje si například dávám med, domácí, z kvalitních a dobrých zdrojů. Ale nikam jinam ho nedávám. Nejčastěji sladím kokosovým cukrem. I do pečení, kaší, palačinek, kávy. Pokud ale peču ve větším množství například pro rodinu, na oslavy, a tak dále, někdy použiju i přírodní raw třtinový cukr. Jedná se většinou o dortíky, zákusky a věci, které jsou opravdu jako sladká tečka. Pokud potřebuji tekuté sladidlo, volím javorový sirup, i chuťově mi moc vyhovuje.

Zkuste si upéct ty nejlepší muffiny! Bez lepku, rafinovaného cukru a živočišných surovin. Sklízí úspěchy všude tam, kde je vezmu. Věřím, že si pochutnáte i vy a navíc zdravěji. Recept najdete ZDE.

Závěr

Neexistuje jedno „nejzdravější“ sladidlo pro všechny. Ale existuje vědomý přístup – sladit méně, kvalitněji, s ohledem na sebe i přírodu. Pokud se snažíte omezit cukr, začněte pozvolna, hledejte alternativy, pokaždé si kávu oslaďte o něco méně. Je důležité ale také přemýšlet nad tím, kdy a proč a jak moc máte na sladké chuť! Ze začátku vám možná některá sladidla přijdou málo sladká, ale to jsou jen vaše „rozmazlené“ chuťové pohárky a věřte, že se to změní.

Cukr je příjemná věc, ale může být také nebezpečná v mnoha ohledech pro naše zdraví. Věděli jste například, že určité bakterie žijící ve střevech mohou posílat signály do mozku, že chtějí více cukru, a tím nás nenápadně manipulovat? Jedná se například o kvasinky, které jsou naši přirozenou součástí, ale jejich rozmnožení se může stát dlouhodobým a vytrvalým problémem. Ráda napíšu ještě další články týkající se těchto témat, dejte mi vědět, co vás nejvíc zaujalo a o čem by jste si chtěli přečíst příště!