Saláty jsou skvělá příležitost, jak do sebe dostat dávku čerstvé zeleniny a nějakou tu kyselinu listovou. Je ale potřeba trochu přemýšlet, aby vám saláty chutnaly a přinášely radost. Né abyste se do nich museli nutit a jíst je z odporem.
Čerstvou zeleninu jako takovou se doporučuje jíst ke každému jídlu. (Ke sladkému doporučuji alespoň čerstvé ovoce). Dát si jednou denně míchaný salát z čerstvé zeleniny je dobrý kompromis a způsob, jak začít. Můžete si vybrat, zda si přidáte salátek k obědu, nebo si uděláte odlehčenou večeři se salátem v hlavní roli.
Fantazii se meze nekladou. Listová zelenina je základ. Rozhlédněte se po dostupných zdrojích, jakou listovou zeleninu v obchodech najdete, která vás láka a která se vám líbí. Né vždy najdete velký výběr, v českých supermarketech je to většinou římský, ledový či listový salát. Polníček, rukola, mladý špenát či již připravený salátový mix.
Ideální by bylo si nejen listovou zeleninu pěstovat doma. O tom sním už nějakou dobu, protože výběr a chuť salátů v supermarketech není vždy ideální. Doma si kupované saláty umývám v silně zásadité vodě, která rozpouští mastnotu spolu s pesticidy a na chuti to jde rozhodně znát. Při studiích v Olomouci jsem si ráda volila možnost farmářských trhů, kde jsem našla větší výběr, lokální produkty a objevila jsem tam třeba i kadeřávek.
Co se týká dalších druhů zeleniny, vybírejte podle barev, chuti a sezónnosti. Nechť je váš salát krásně barevný! Využít můžete syrovou okurku, rajčátka, ředkvičky, strouhanou mrkev či řepu, papriky, kedlubnu, atd.
Zelenina v syrovém přírodním stavu obsahuje vysoké množství enzymů, antioxidantů, vitaminů a vody.
Některé tepelně upravené druhy zeleniny jsou lépe stravitelné díky narušení struktury jejich buněk dochází k uvolnění vitamínů a dalších látek, které naše tělo dokáže lépe využít. Změní se také chuť. Dá se říci, že k tepelné úpravě jsou vhodnější druhy zeleniny s tužší strukturu. Obsahují méně vody a více škrobu. Mezi takové patří třeba již zmíněná mrkev, nebo brambory, chřest, dýně, lilek, kukuřice…
Využijte možnost mražené zeleniny. Je to skvělá a rychlá volba, jak mít nějakou tu zeleninu stále po ruce. Většinou je zelenina sklízena a mražena v aktuální sezóně a čerstvosti, takže si zachovává kvalitu i výživovou hodnotu. Já mívám doma nejčastěji mraženou kukuřici, hrášek, fazolky a občas třeba brokolici, květák… Připravit ji můžete jednoduše na páře, když si dáte do hrnce vodu, na něj sítko a do něj mraženou zeleninu.
Tip: Pokud mám v sezóně možnost, připravím a zamrazím si zeleninu sama. Klidně i mrkev, celer, pórek, petržel, které ráda používám do polévek.
Při tvorbě salátu se snažte vždy mít část zeleniny čerstvé a zbylou část klidně lehce tepelně upravené. Ráda do salátů přidávám dušenou mrkev, pečený lilek, cuketu či jinou zeleninu. V salátu je skvělá i pečená dýně. Navíc z pečené zeleniny si pomocí mixéru můžete udělat i omáčku k salátu.
Nebojte se vyzkoušet a vyhledat i další tipy. Trochu experimentovat. V salátu je možné využít i divoké bylinky, květy, nebo třeba ovoce.
Opravdu hodně jsem si oblíbila, jak ráda říkám, salad bowl mix aneb salátovou mísu. Je to kompletní jídlo, jehož základ tvoří hlavně listová a čerstvá zelenina. Aby bylo jídlo ještě výživnější a více zasytilo, jeho součástí jsou i obiloviny, bílkoviny a zdravé tuky.
Pro představu jsem vám na konec článku přidala jednoduchý a velmi oblíbený recept.
Do salátu můžete přidat obiloviny (rýži, těstoviny, kuskus…) i pseudoobiloviny (quinou, pohanku…) a nejlépe vždy v celozrnné formě.
Dále také nějaký druh bílkovin, jako například luštěniny. (červená či černá čočka, cizrna, sója, hrách…) Je možné použít luštěniny samy o sobě pouze uvařené, některé je vhodné předem namáčet. Také je zde možnost využít například upravených luštěnin ve formě karbanátků či pomazánek a dipů. Nebo využít dalších rostlinných zdrojů jako tofu, tempeh či seitan.
Tip: luštěniny můžete připravit, uvařit a následně zamrazit ve větším množství a mít je takhle vždy po ruce.
V supermarketech i zdravých výživách můžete koupit rostlinné alternativy masa, které jsou již více zpracované. Řekla bych, že u nich jde spíš o jednoduchost použití a chuťovou složku, což hraje důležitou roli při přechodu na rostlinnou stravu. Já si je také občas ráda dopřeju, protože proč ne? Vše je o rovnováze…
Existují i další možnosti, jak zlepšit chuť a zároveň dodat ještě větší výživovou hodnotu svému jídlu. Miluju použítí konopného oleje, černé soli a různých jednoduchých domácích zálivek.
Ořechy a semínka. Můžete přidat do salátů samostatně, nebo je nakrájet na malé kousíčky (slunečnicové, dýňové, konopné…). Další možnost je použití ořechových a semínkových másel, ze kterých snadno vyrobíte jednoduchou omáčku. Například z tahini = sezamové máslo. (Tahini + sůl + citrónová šťáva + voda)
Zálivky všeho druhu. Miluju omáčky. Nebo dipy, jak chcete. Prostě cokoli, čím si salát hezky poliju a dochutím zároveň. Využívám to, co mám zrovna doma. Například hořčici, humus, pesto, tahini, luštěninovou pomazánku, citrónovou šťávu, za studena lisované oleje…
Klíčky! Mladé rostlinky, semínka, která se právě aktivovala. V momentě, kdy se semínko proměňuje přes klíček na výhonek, probouzí se i řada enzymů. Klíčky jsou také zásobárnou vitamínů, minerálů, bílkovin a chlorofylu. Každá naklíčená rostlinka má jinou chuť a tak mezi nimi najdete chuťově výrazné, ale i úplně neutrální. My milujeme klíčky z kadeřávku, brokolice, ředkviček i další druhy!
Nejlepší na tom je, že můžete takto udělat i odložený stůl pro celou rodinu, jako třeba já s tímhle. Každý si nabere čeho kolik chce. Já většinou jdu hlavně na salát 🤤
Navíc je to takový vzorec, do kterého si můžete dosadit jakékoliv proměnné podle toho na co máte chuť a co máte zrovna doma.
Tak co, jak se vám článek a recept líbí? Zkusíte zrovna tento mix doma udělat?