Dělala jsem všechno správně. A stejně to nefungovalo.

Zdraví se věnuju už dlouhou dobu a moc ráda se vzdělávám dál. Ale v posledních dvou letech jsem spoustu věcí musela přehodnotit.

Dostala jsem se do bodu, kdy jsem byla ztracená

Po porodu jsem dost přibrala, necítila jsem se dobře fyzicky ani psychicky. Říkala jsem si, že je to poporodní období a že to přejde. Jenže nepřešlo. Na spoustu věcí jsem byla sama. Neměli jsme ani pořádně dodělanou kuchyň, byt byl v procesu a moje stravovací návyky i životní styl se úplně rozpadly.

Najednou jsem nevěděla, co vařit, co jíst. Jako bych zapomněla všechno, co jsem se kdy naučila. Snažila jsem se k sobě být laskavá. Pomalu si vytvořit nějaký řád v tom novém chaosu. Brala jsem doplňky stravy, abych vykompenzovala to, že moje jídlo není takové, na jaké jsem byla zvyklá a to, že jsem neměla tolik energie ani času to řešit. Doufala jsem, že se všechno nějak samo vrátí do rovnováhy.

I když jsem se snažila do života vrátit všechny návyky, které mi dřív fungovaly, všechny informace, které jsem znala, všechno, co mi dřív pomohlo… nefungovalo to.

Já už jsem totiž nebyla stejný člověk jako předtím

Byla jsem máma a čelila jsem úplně novým výzvám. Najednou jsem nebyla sama sobě jedinou prioritou. Měla jsem malého človíčka, kolem kterého se točil celý můj den. Už jsem nezačínala ráno otužováním, meditací nebo šťávou. Moje tělo i moje psychika najednou vyžadovaly úplně jiné věci.

Dostala jsem se do bodu, kdy jsem si říkala, že už je to rok po porodu. Že už bych měla fungovat jinak. Lépe jíst. Více cvičit. Zhubnout… Ale nic z toho se mi nedařilo. Nechápala jsem, v čem je problém.

Dělala jsem spoustu správných věcí. Ale bez kontextu mého života

Snažila jsem se aplikovat starý režim na úplně novou realitu. Bez souvislostí. Bez propojení. A ono to prostě nefungovalo.

Nejvíc mě nakonec netrápilo ani to, jak vypadám. Ale to, jak se cítím. Bylo pro mě těžké zvládnout den a mít u toho radost. Na každém rohu na mě číhaly úzkosti (i když jsem si říkala, že ty už mám dávno vyřešené), psychická nepohoda, únava, obavy a negativní myšlenky. A tehdy jsem se tím začala zabývat víc do hloubky.

Došlo mi, že jedu na úplné hraně

Moje tělo bylo dlouhodobě přetížené. Neustále ve stresu. A to se projevilo nejen na psychice. Rozhodilo se mi trávení, hormony, energie, chuť do života. Chuť něco měnit. Chuť vůbec se o sebe starat.

Naštěstí mi začalo docházet něco zásadního. Na svůj život i zdraví se musím dívat ve větších souvislostech a sama sebe musím dát výš na žebříčku vlastních priorit.

Protože pokud nejsem v pohodě já, nemůžu očekávat, že bude fungovat moje dítě, moje rodina ani moje domácnost. Najednou už nešlo jen o mě. Šlo o celý můj život.

Začala jsem se víc věnovat psychice. Psala jsem články, mluvila o kortizolu, o úzkostech, sdílela jsem svoje zkušenosti, natočila jsem video o doplňcích stravy. Zkoušela jsem to na sobě, ale pořád tomu něco chybělo.

Začala jsem se dívat na svoje tělo jako na celek

Až ve chvíli, kdy jsem se náhodou ponořila do tématu střev a střevního mikrobiomu, mi to celé začalo dávat smysl. Přestala jsem řešit psychiku zvlášť, hubnutí zvlášť, energii zvlášť.

Moje tělo nemělo dost prostředků, stres a zvýšený kortizol vyšťavil moje zdroje a jela jsem dlouhodobě na doraz. Ocitla jsem se v bludném kruhu, kdy už jsem ani nedokázala volit lepší možosti. Tohle vše se podepsalo nejen na mém psychickém a fyzickém zdraví, ale také na celkovém prožívání a pocitu ze života.

Možná úplně nejvíc mě zasáhly chutě

Protože to bylo téma, kterému jsem rozuměla, které jsem ráda studovala nejen v knihách, ale i na sobě.. Věnovala jsem se tvorbě zdravých receptů. Měla jsem za sebou i situaci, kdy jsem se v minulosti dostala ze závislostí na cukru. A najednou to na mě vůbec nefungovalo. Neměla jsem chuť jíst zdravě a to pro mě bylo úplně nejvíc matoucí.

Jenže rozhodnutí o tom, co jíme, neleží jen v naší hlavě. Leží z velké části v našich střevech. V tom, jaký mikrobiom v sobě máme. Protože některé bakterie nás doslova tlačí k tomu, abychom jedli rychlé cukry, zpracované potraviny, věci, které je „krmí“. Zatímco jiné nás přirozeně vedou k tomu, co nám skutečně prospívá. Čerstvé potraviny, vlákninu, jednoduché jídlo. Existují bakterie, které podporují dobrý pocit. A existují bakterie, které nás naopak stahují dolů. A v tu chvíli mi to celé začalo zapadat do souvislostí.

Pochopila jsem, proč některé věci nefungovaly

Pochopila jsem i to, proč mi samotné doplňky stravy nestačí, i když jsou skvělá podpůrná berlička. Jenže pokud v tom není systém, pokud člověk neví, co dělá a nepodpoří to i každodenními volbami, tak to prostě fungovat nebude.

Rozhodla jsem se, že to vezmu jinak. Dala jsem si dohromady vlastní několikaměsíční proces. Začala jsem upravovat stravu, vybrala jsem kvalitní doplňky na „rekonstrukci“ mikrobiomu. Ale hlavně jsem k tomu přidala každodenní vědomou práci na sobě. Byla jsem k sobě laskavá, snažila jsem se být trpělivá a nesnažit se o dokonalost.

A upřímně? První měsíce se skoro nic nedělo. Začala jsem pochybovat, jestli to vůbec bude fungovat. Ale pak mi došlo, že když moje tělo bylo tak dlouho v nerovnováze, bude mu to chvíli trvat. Tělo potřebuje čas. Mikrobiom se postupně přebudovává. Stresová osa se postupně uklidňuje. Mozek i tělo si znovu zvykají na pocit bezpečí.

A zhruba po třech měsících jsem začala vidět první změny

Najednou bylo jednodušší být v klidu. Moje vlastní myšlenky mě nesrážely. Měla jsem víc energie.

A hlavně se změnily ty chutě. Moje tělo si samo začalo říkat o to, co mu prospívá. A to byl obrovský zlom. Protože nejtěžší je nutit se do zdravého jídla, když tvoje tělo a mysl chce zdánlivě pravý opak. Když jsem ale vytvořila správné podmínky, přestalo to být jen o silné vůli. Začalo to být opět přirozené.

Dokázala jsem omezit i „dopaminový režim“ (sociální sítě, uzobávání, rychlé odměny..), který mě samozřejmě také držel v tom šíleném cyklu. A postupně jsem se začala cítit zase dobře.

Dnes žiju jiný život

Ne v tom smyslu, že bych se vrátila tam, kde jsem byla. Ale že jsem se poznala úplně jinak. A mnohem víc do hloubky. Všechno, co se rozpadlo, mi umožnilo postavit něco pevnějšího. Systém, který mi funguje a dává mi smysl. Už nežiju ve strachu z toho, kdy přijde další propad, kdy se zhorší psychika, kdy mě přemůžou chutě a „zklame“ imunita. Už se netřesu napětím při obyčejných situacích. Jsem v klidu a je mi dobře.

Střevo jako nenápadný dirigent

Možná už jste taky slyšeli informaci, že střevo je náš druhý mozek. A tohle tvrzení není tak úplně daleko od pravdy. Ve skutečnosti jde o mnohem víc než jen o trávení.

Jedním z hlavních faktorů je už zmíněný mikrobiom. Soubor bakterií, které v našem těle žijí a které mají mnohem větší vliv, než si většina z nás uvědomuje. Dokážou ovlivňovat to, na co máme chutě, jak se cítíme, jak zvládáme stres, jak naše tělo pracuje s energií a mnohem víc.

Už dnes existuje spousta poznatků o tom, že střevo úzce souvisí s psychikou, imunitou, kvalitou pleti, energií, metabolismem i tím, jak snadno nebo naopak těžce hubneme.

A možná právě proto někdy dáváme tolik snahy… a stejně to nefunguje. Protože řešíme jednotlivé části, ale uniká nám celek. Ve chvíli, kdy začneme tyhle souvislosti chápat, všechno začne dávat mnohem větší smysl. Protože nejde o to dělat věci dokonale, ale dělat je v kontextu vlastního života a s porozuměním.

Rozhodla jsem se vytvořit něco nového

Všechny tyhle věci, prožitky, zkušenosti, lekce… mě dovedly do mnohem hlubšího pochopení. Na své cestě jsem potkala ženy, mámy, které se cítili dost podobně. S jednou z nich jsme se rozhodly nenechat to být a nejen že jsme daly vlastní životní a zdravotní „chaos“ zpátky dopořádku, ale vytvořily jsme program nejen pro ženy – Akademii střev.

Prostor plný pochopení, podpory a hlavně souvislostí. Jak funguje tělo, psychika, imunita, jídlo, doplňky stravy. Ale ne odděleně. V propojení. V souvislostech. Jak se to všechno vzájemně ovlivňuje. Sdílíme také tipy a malé úkoly, jak nové poznatky přenést do vlastního života. Tak, že i když někdy šlápneme vedle, svět se nezboří. Naše tělo to zvládne. Protože my mu dáme prostor a možnost k regeneraci. Rozumíme teď svému tělu mnohem lépe a dokážeme lépe volit v každodennosti běžného života.

Rády přivítáme i tebe! <3

VÍCE O AKADEMII ZJISTI ZDE

S láskou, Andrea.